Agility

Jak jsme se k agility dostali:
Ukázku agility jsme poprvé viděli na "Rýzmburském voříškovi". Zdejší cvičiště ale pro nás bylo přece jen z ruky. Byli jsme zvědaví, jak vypadají závody na vlastní oči a tak jsme se vyrazili podívat na podzim 2004 do HK na "Zlatou překážku". Závodila tam i naše kamarádka Danča s Bessynkou - tak hlavně na ně. Byla to paráda!!! Ta souhra páníků a bafíků a na druhé straně občasné úlety pejsků... Moc se nám to líbilo.
Bínuška se úspěšně učila poslouchat a lítala jako střela. Na jaře 05 jsme byli na "jukandě" na závodech v Dubenci. Tam nás Danča Bessynková seznámila s Dančou ze cvičáku ve Dvoře Králové n.L. To není od Trutnova daleko a tak jsme jednoho dne vyrazili. Osobní a velice vstřícný přístup Danči se nám líbil, Bína rychle chápala co se od ní chce a tak jsme od té doby začali trénovat. Jenže....ona přece bude běhat jen, když se jí chce.... Hrůza!!! Občas běží, pak sedí a kouká, vůbec neslyší. Najednou se jí nelíbí houpačka, jindy zase slalom, pak zase tunel - co kdyby tam bylo něco strašného? No nic....Závodníci z nás asi nebudou. Jezdíme ale trénovat dál. Neochudíme se přece o tu skvělou partu lidiček a psů!!! V létě jsme složili zkoušky ZOP. A v září............ono se to "agilitování" Bíně snad začalo líbit!!! Žádný stávkování... Závody začátečníků Kramolna 3.místo. Pak na zkušenou do Ml.Boleslavi...a ono to fakt běhá! To je skvělý! Sice náš výkon asi nebude na umístění "na bedně", ale agility je přece o něčem jiném - radost, odreagování se a skvělá parta lidí a psů.

Moje úspěchy

První pokus.	No jo, už běžííím.	To je něco.	První úspěch.
Kámošky - Deri a Bonie	Hůůů - letííím z tunelu!	Pozór, nebo tě porazím!	Alá hop.
Agiliťáci z Nového světa.